Konec starých pořádků

Dveře zasedacího sálu se rozlétly. Do místnosti vstupuje zástup černě odděných vojáků. Červené šátky na rameni jsou znát i z toho nejzašího koutu místnosti. Za nimi kráčí vlajkonoš s rudým praporem. Konečně vstoupil i Imperátor Gooba. Jeho dřužina mu proklestí cestu mezi tou lůzou. Přímo k pultu s mikrofony, které jsou on-line nastaveny do všech koutů galaxie. Imperátor Gooba předstoupí, jeho temný pohled nahání strach. Nikdo ze zasedajících netuší co se bude dít. Nejistota, strach. Smíšené pocity.
Pak promluví. "Toto je revoluce! Sesadil jsem toho páprdu Andrejuse! Začnou nové časy! Buďto se pokloníte mně, nebo Vás semelou kola revoluce."
Imperátor pak zařve "Ave Gooba!", jeho družina udělá to samé a poté odkráčí pryč ze zasedacího sálu. Pochodují jako jeden muž. Marš se pomalu ztrací. V sálu je ticho. Nikdo se neodhodlá nic vyslovit. To bude zase věc, ta revoluce!

Ve všech budovách ligy panuje čilý ruch. Lidé, Titáni a Xeni se přemisťují z jedné budovy do druhé. V Loveckém sálu řičí kreatury. Budova diplomacie se díky právě běžícím jednáním chvěje v základech. Najednou pohasnou všechna světla, energie zmizí. Veškerý prostor se utápí v totální tmě. Budovy se začínají pomalu třást, vzduchem se šíří velmi vysoká frekvence. Vše náhle zahalí záblesk safírového světla. Znovu tma. Světla se rozsvěcují, energie se navrací. Všichni se vzpamatovávají z neočekávaného šoku. Jen Kronikář se tiše usmívá, poněvadž moc dobře ví, co to mělo všechno znamenat.
Revoluční garda imperátora Goobi zmizela. Svět se pomalu vrací na počátek. Žijeme v neustálém kruhu. Světu vládne Uroboros - had zakousnutý do vlastního ocasu. Ať žije Nejvyšší a IGP!!!